Neděle
22. září 2019 
Víno a destiláty (17. 5. - 20. 5. 2005 Praha Holešovice)
MENU
Akce Akce
Aktuality Aktuality
Charakteristika odrůd Charakteristika odrůd
Diskuse Diskuse
Historie vinařství Historie vinařství
Historie vinařství
Čechy Čechy
Morava Morava
Kategorie vín Kategorie vín
Legislativa Legislativa
Monitoring tisku Monitoring tisku
Technologie výroby Technologie výroby
Vinařská kuchařka Vinařská kuchařka
Vinařské oblasti Vinařské oblasti
Víno a ... Víno a ...
Víno od A do Z Víno od A do Z
Víno ve světě Víno ve světě
CITÁT
Nestarám se, kam teče voda, nepřijde-li do vína.

G. K. Chesterton
PARTNER SERVERU
PARTNER SERVERU:

Českomoravská
vinohradnická
a vinařská unie
Historie vinařství v Čechách

V této situaci se výborně orientoval císař Karel IV., který nejen podpořil snahy měšťanů, ale prozřetelně je spojil s potřebami zchudlého královského důchodu, což se obrazilo v jeho nařízeních o zakládání vinic ze dne 16. února 1358 pro Prahu a 12. května 1358 pro království české. Přikazuje se v nich, aby se započalo do 14 dnů po vydání tohoto příkazu se zakládáním vinic na všech příhodných horách. Ten, kdo by sám na svém pozemku vysazovat vinici nechtěl nebo nemohl, musí pozemek půjčit tomu, kdo vinici chce a koho k tomu perkmistr určí. Ten, kdo vinici založí, má být ode dne, kdy zakládání započal, po 12 let od všech daní a dávek z vinice osvobozen. Počínaje třináctým rokem bude odevzdávat majiteli pozemku desátek a králi z každé vinice půl džberu (30,5 litru) vína ročně. Všechny viniční parcely nově zakládaných vinic byly stejně velké: délka 16 prutů (75,68 m) a šířka 8 prutů (37,84 m). Výměra tehdejší vinice byla tedy 28 arů 65 m2, což byl jeden viniční korec, který byl jen o 12 m2 menší, nežli korec polní. Všechny vinice založené v roce vydání nařízení byly osvobozeny od ungeltu a zemské berně navždy. Škody na vinicích byly přísně trestány. Byl-li kdo ve dne při škodě polapen, propadl pravou rukou nevyplatí-li 20 kopami grošů. Kdo byl polapen při noční krádeži, ten propadl svým hrdlem a statek jeho připadl na perkmistra.

Císař Karel IV. řešil svými nařízeními i problém městské chudiny, které v jeho době přibývalo a která neměla dostatek zaměstnání. Při zakládání a obdělávání vinic bylo zaměstnáno velké množství lidí, protože vinařství je na ruční práci velmi náročné. Aby byla českým vínům zajištěna dobrá tržní cena a dobrý odbyt vydal Karel IV. dne 9. ledna 1370 další nařízení, kterým se zakazuje do českých měst dovážet cizí vína od vinobraní až do neděle provodní. Toto nařízení pak v roce 1373 rozšiřuje na období celého roku. Z toho je vidět, že se jeho opatření na zvelebení českého vinařství neminula účinkem a že byly Čechy vínem dostatečně zásobeny z vlastní produkce.

Nařízení císaře Karla IV. Pak potvrzovali všichni čeští panovníci až do Marie Terezie, která byla v této době poslední, kdo nařízení Karla IV. potvrdil. Mnozí panovníci přidali i další nařízení jako ku příkladu král Vladislav roku 1479 dne 21. července nařizuje, že musí být všechny vinice zapsány v gruntovních knihách a zřizuje statut kontroly jakosti vína jako vůbec první takové opatření v Evropě. Po sv. Havlu (16. října) musila být všechna vína postupně ... vohledávána a byla-li by která nalezena, že se falšovala nebo kazila buď sírú aneb jinými jakýmžikolivěk věcmi škodlivými a lidem k nezdraví, taková mají být ven vytažena a rozsekána ...

Současně s městským vinařstvím se pozvolna rozvíjelo v Čechách i vinařství venkovské. To je nejlépe vidět ze zjištění stavu vinic a jejich plochy tak, jak je uvádí soupis v "Berní rule z roku 1654. Tenkrát bylo na území bývalého severočeského kraje, kde bylo vinic nejvíce, celkem 950,2 ha vinic městských a 783,38 ha vinic venkovských, kromě vinic patřících k majetkům feudálů vysázených na půdě dominikální. Po válce třicetileté se přesouvá v Čechách těžiště vinařství na venkov, neboť měšťané ztrácejí o zemědělství zájem a věnují se více řemeslu a obchodu.

Vývoj viniční plochy r. 1756 - 3 336 ha, 1870 - 684 ha, 1945 - 286 ha, 1983 - 543 ha a 1995 - 392 ha.

Císař Karel IV. Je znám nejen tím, že vydal zajímavá nařízení k zakládání vinic a upravil poměry vinařství u nás, ale také tím, že dal dovézt z Burgundska vinnou révu, aby zlepšil sortiment pěstovaných odrůd v českých vinicích. Jeho zásluhou se tak k nám dostala hlavně odrůda Burgundské modré (ve Francii nazývána Pinot noir), kterou naši předkové překřtili na Roučí modré nebo ho též nazývali dalšími názvy jako Černá ranka nebo v okolí Prahy Kocínka. Dále se v Čechách pěstovaly odrůdy rakouské: Běl velká neboli Vídeňka a Běl drobná. Z Německa pak Němčina (Tramín), Tarant bílý, Lampart bílý, Brynšt (Tramín bílý) a z Uher odrůda Klenice (Gohér). Též se pěstovala i odrůda Dalmatská nazývaná Běloočko nebo i Topol. Tu a tam byly vysázeny i muškáty.

Předchozí strana | Další strana

Zdroj literatury: Vilém Kraus, Zdeněk Kuttelvašer, Bohumil Vurm: Encyklopedie českého a moravského vína, 1997
© Copyright 2002-3 ACTIVEMEDIA s.r.o., ISSN 1213-7111
provozovatel serveru a kontakty