Čtvrtek
23. května 2019 
Víno a destiláty (17. 5. - 20. 5. 2005 Praha Holešovice)
MENU
Akce Akce
Aktuality Aktuality
Charakteristika odrůd Charakteristika odrůd
Diskuse Diskuse
Historie vinařství Historie vinařství
Historie vinařství
Čechy Čechy
Morava Morava
Kategorie vín Kategorie vín
Legislativa Legislativa
Monitoring tisku Monitoring tisku
Technologie výroby Technologie výroby
Vinařská kuchařka Vinařská kuchařka
Vinařské oblasti Vinařské oblasti
Víno a ... Víno a ...
Víno od A do Z Víno od A do Z
Víno ve světě Víno ve světě
CITÁT
Není lepšího prostředku k zamezení alkoholismu než umírněná spotřeba vína, neboť všichni, kdož pijí víno denně, necítí potřeby alkoholu.

***
PARTNER SERVERU
PARTNER SERVERU:

Českomoravská
vinohradnická
a vinařská unie
Historie vinařství v Čechách

Podle pověstí daroval moravský kníže Svatopluk sud výborného vína českému knížeti Bořivojovi roku 892. Tento dar byl dovezen na Vyšehrad v době, kdy Bořivoj s dalšími vladyky oslavoval narození svého syna Spytihněva, kterého mu povila Ludmila, bába sv. Václava. Ludmila okusila na žádost svého manžela dovezeného vína a požádala Bořivoje, aby dal zhotovit kamennou nádobu, nalila do ní vína a postavila na oltář bohyně úrody Krosyny ... i nepršal jest před tím žádný déšť po tři měsíce, a jakž to učinila, té noci spadl hojný déšť na zemi. I domnívali se a tak pravili všichni, že skrze oběť toho vína jich země svlažena byla ...

Ludmila použila poprvé víno v Čechách k náboženským účelům ještě v době, kdy byla pohankou. Není tedy divu, že přála rozvoji vinařství i v době, kdy přijala křesťanství a dala založit jednu z prvních vinic nedaleko svého rodiště Pšova v Nedomicích u Mělníka. Na této vinici se prý zaučoval tajům výroby vína i její vnuk sv. Václav. Z toho vznikla i svatováclavská vinařská tradice v Čechách a v pozdějších staletích býval sv. Václav označován jako - supremus magister vinearum - nejvyšší perkmistr hor viničních.

V 11. století se dají vinice na Litoměřicku doložit z darovacích listin a později i na dalších místech. Ve druhé polovině 13. století se snaží vrchnosti v Čechách o zúrodnění neplodné nebo málo plodící půdy na částech dominií kolonizováním. Rozvíjející se obchod přináší i větší přepych do našich zemí a vzrůstající mocensko-politické postavení formujícího se šlechtického stavu nutí světské feudály opatřovat si stále větší peněžité částky na tenkrát módní rytířský život. Jedním z prostředků jak peníze získávat byla kolonizace a přeměna českého poddanského práva na právo zákupní - emfyteutické. Předpokladem získání nového práva bylo zakoupení půdy poddanými k věčnému užívání. Kromě toho odváděli poddaní každoročně pozemkovou rentu v penězích a nikoli v naturáliích jak dříve. Kolonizace měla největší význam pro vznik nového typu vinařství v Čechách - pro vinařství městské, které sehrálo hlavní roli v rozvoji zdejšího vinařství po další staletí až do třicetileté války. Kolonizací se urychlil rozvoj českých měst a kapitálově silní jedinci kupovali pozemky či dvorce v okolí měst. Pozemky využívali pro pěstování obilovin a obilím pak obchodovali. Většina severočeských měst měla mnoho pozemků svažitých, které byly spolu s přírodními klimatickými poměry vhodné pro pěstování révy. Obchod vínem byl v tehdejší době přínosnější nežli obchod obilím a tak získávalo vinařství na všeobecné oblibě u měšťanů.

Další strana

Zdroj literatury: Vilém Kraus, Zdeněk Kuttelvašer, Bohumil Vurm: Encyklopedie českého a moravského vína, 1997
© Copyright 2002-3 ACTIVEMEDIA s.r.o., ISSN 1213-7111
provozovatel serveru a kontakty